Sobotní výlet na Jičínsko

Navzdory (ne)příznivému (jak pro koho) horkému počasí jsem včera s dětmi vyrazil na autovýlet. Po zuřivém prohledávání serveru mapy.cz „kam se by se kruci dalo zajet na tři-čtyři hodinky“ jsme nakonec kolem desáté vyjeli směr Jičín a postupně zvládli tahle pěkná místečka:

Veliš – nepatrné pozůstatky královského hradu na výrazném kopci JZ od Jičína, který měl tu smůlu, že čedičový kopec, na kterém stál, byl skoro celý v 19. století odtěžen, zbyla jen vnější skořápka. Kdysi dávno jsem tam jako mladík byl, pro děti to byla premiéra. Líbil se nám rozhled i náročnější cestičky na dně lomu.

Valdštejnská lodžie – kolem ní jsem jel ikskrát vlakem z Jičína na Libuň, ale přímo u ní v pozůstatcích velké valdštejnské zahrady (spíše parku) Libosad jsem byl poprvé. Na terase lodžie probíhala svatba, tu jsme samozřejmě nerušili a jen si obešli areál, pročetli naučné cedule o zde rostoucích stromech a poté jsme přejeli pár set metrů vedle.

Zebín – nízký, ale přesto ve svém okolí výrazný kopec zná asi každé dítě z pohádek o Rumcajzovi. Co mě překvapilo (ano, ostuda velká, byl jsem tu fakt poprvé!), jak strmý a klouzavý je výstup nahoru. Ještě že bylo sucho, po dešti by bylo nutné lézt za ohradníkem mezi ovcemi nebo ještě před místním lomem vzhůru travnatým svahem, přímo po určené cestě ani náhodou.

Tábor – tento kopec je o hodně vyšší než Zebín a namísto malé kapličky je nahoře velký poutní kostel a chata s Tichánkovou rozhlednou. Aby to kdysi dávno poutníci a dnes turisté či lenoši neměli moc těžké, vede až na vrchol úzká silnička. Náš tělocvik se tady proto omezil jen na výstup po schodech na vrchol rozhledny. Na Táboře jsem už byl několikrát v rámci různých turistických akcí, děti tu byly poprvé. Pak už nás čekal jen jeden cíl, protože byla skoro jedna odpoledne a žaludky se začínaly hlásit.

Vyhlídková věž na skokanském můstku u Lomnice nad Popelkou – vrchol celého výletu, protože tu zrovna trénovali mladí skokani a skokanky. Když jsme vylezli těch 200 (?) schodů od doskočiště až na kruhovou rozhlednu na vrcholu největšího ze zdejších pěti můstků, mohli jsme sledovat přímo za jejich zády, jak se odrážejí a sviští dolů k hraně můstku. Hezké koukání to bylo i zezdola z doskočiště. Trénovalo se i na sousedním druhém největším můstku, ale ten je v lese a bez rozhledny.

No a pak už jsme vyrazili zpět domů, jen trochu jinou cestou přes Novou Paku a Miletín, kde mají na náměstí moc pěknou zahradní hospůdku s vlastním pivovarem a velmi příjemnými cenami na jídelním lístku. Bylo plno, hlavně kolařů. Rozhodně doporučuji!

Výlet na Jičínsko

Výlet na Jičínsko (jen podstatná část trasy)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.