Sobotní výlet na Toulovcovy maštale

Dnešní dopolední (odpoledne fotbal!) výlet směřoval na Toulovcovy maštale, které doufám není nutné nijak představovat. Ušli jsme osm kilometrů, snědli asi půl kila borůvek (rostou tu úplně všude – marně vzpomínám, kdy jsem naposled viděl tolik borůvčí) , pojedli chutný vývar v hospodě Na verandě ve Vranicích a vhodnou volbou příjezdové trasy (HK –) Jaroslav – Stradouň – Luže – Nové Hrady se nám podařilo vyhnout se zácpě na právě probíhající opravě I/35 ve Vysokém Mýtu.

Výlet na Toulovcovy maštale

Výlet na Toulovcovy maštale

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Sobotní výlet na Jičínsko

Navzdory (ne)příznivému (jak pro koho) horkému počasí jsem včera s dětmi vyrazil na autovýlet. Po zuřivém prohledávání serveru mapy.cz „kam se by se kruci dalo zajet na tři-čtyři hodinky“ jsme nakonec kolem desáté vyjeli směr Jičín a postupně zvládli tahle pěkná místečka:

Veliš – nepatrné pozůstatky královského hradu na výrazném kopci JZ od Jičína, který měl tu smůlu, že čedičový kopec, na kterém stál, byl skoro celý v 19. století odtěžen, zbyla jen vnější skořápka. Kdysi dávno jsem tam jako mladík byl, pro děti to byla premiéra. Líbil se nám rozhled i náročnější cestičky na dně lomu.

Valdštejnská lodžie – kolem ní jsem jel ikskrát vlakem z Jičína na Libuň, ale přímo u ní v pozůstatcích velké valdštejnské zahrady (spíše parku) Libosad jsem byl poprvé. Na terase lodžie probíhala svatba, tu jsme samozřejmě nerušili a jen si obešli areál, pročetli naučné cedule o zde rostoucích stromech a poté jsme přejeli pár set metrů vedle.

Zebín – nízký, ale přesto ve svém okolí výrazný kopec zná asi každé dítě z pohádek o Rumcajzovi. Co mě překvapilo (ano, ostuda velká, byl jsem tu fakt poprvé!), jak strmý a klouzavý je výstup nahoru. Ještě že bylo sucho, po dešti by bylo nutné lézt za ohradníkem mezi ovcemi nebo ještě před místním lomem vzhůru travnatým svahem, přímo po určené cestě ani náhodou.

Tábor – tento kopec je o hodně vyšší než Zebín a namísto malé kapličky je nahoře velký poutní kostel a chata s Tichánkovou rozhlednou. Aby to kdysi dávno poutníci a dnes turisté či lenoši neměli moc těžké, vede až na vrchol úzká silnička. Náš tělocvik se tady proto omezil jen na výstup po schodech na vrchol rozhledny. Na Táboře jsem už byl několikrát v rámci různých turistických akcí, děti tu byly poprvé. Pak už nás čekal jen jeden cíl, protože byla skoro jedna odpoledne a žaludky se začínaly hlásit.

Vyhlídková věž na skokanském můstku u Lomnice nad Popelkou – vrchol celého výletu, protože tu zrovna trénovali mladí skokani a skokanky. Když jsme vylezli těch 200 (?) schodů od doskočiště až na kruhovou rozhlednu na vrcholu největšího ze zdejších pěti můstků, mohli jsme sledovat přímo za jejich zády, jak se odrážejí a sviští dolů k hraně můstku. Hezké koukání to bylo i zezdola z doskočiště. Trénovalo se i na sousedním druhém největším můstku, ale ten je v lese a bez rozhledny.

No a pak už jsme vyrazili zpět domů, jen trochu jinou cestou přes Novou Paku a Miletín, kde mají na náměstí moc pěknou zahradní hospůdku s vlastním pivovarem a velmi příjemnými cenami na jídelním lístku. Bylo plno, hlavně kolařů. Rozhodně doporučuji!

Výlet na Jičínsko

Výlet na Jičínsko (jen podstatná část trasy)

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Pál Maléter, vojenský velitel maďarského povstání

Před 60 lety, 16. června 1958, byl popraveni vůdci maďarského povstání z roku 1956 – premiér Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter. Imre Nagy je dobře znám, vojenský velitel povstání Pál Maléter je na tom hůře (nemá ani české heslo na Wikipedii).

Pál Maléter

Pál Maléter (commons.wikipedia.org)

Maléter se narodil 4. září 1917 v Prešově, jeho otec byl profesorem práv. Už jako dítě chtěl být vojákem, ale ne v československé armádě. Studoval proto nejdříve medicínu na Karlově univerzitě v Praze, kde se zúčastnil protiněmeckých studentských protestů. Po Vídeňské arbitráži na začátku listopadu 1938 studium v Praze ukončil a přešel do Budapešti, kde dobrovolně nastoupil do armády a začal studovat na vojenské akademii, kterou dokončil v roce 1942. Svou kariéru důstojníka začal v Košicích, od dubna 1944 bojoval v První armádě na východní frontě, ale velmi brzy byl v květnu 1944 zajat Rudou armádou. V zajetí upoutal pozornost komunisty Zoltána Vasy a už v červnu souhlasil s tím, že bude bojovat proti Němcům. Prošel výcvikem v antifašistické ideologické škole v Krasnogorsku nedaleko Moskvy, a v září 1944 byl letecky vysazen v Transylvánii, kde bojoval na straně partyzánů. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany.

V roce 1956 byl plukovníkem a velitelem obrněné divize umístěné v Budapešti. Dne 25. října (dva dny po začátku povstání) byl poslán s tanky ke kasárnám György Kiliána s rozkazem „udělat pořádek“, ale po brutálním útoku sovětských tanků na kasárna 26. října se rozhodl přidat k povstalcům a pomáhal kasárna bránit. Byl nejvýznamnějším členem maďarské armády, který přešel na stranu povstalců, 29. listopadu byl jmenován ministrem obrany ve vládě Imre Nagye.

O pár dní později (3. listopadu) odjel do města Tököl vyjednávat se sovětskými generály o stažení sovětských vojsk z Maďarska, ale pozdě v noci byla celá maďarská delegace uvězněna. Tím byl osud Malétera zpečetěn.

(zdroje: David Irving: Uprising! The Hungarian Revolution of 1956 + německá, anglická a maďarská verze hesla Pál Maléter na Wikipedii; verze si v některých místech protiřečí…)

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Ženy, berte potraty sportovně!

Vyšla nová knížka, jejímž tématem je náš skoro svatý Morální Disidentní Vzor, bývalý prezident Václav Havel. Napsala ji Havlova milenka Jitka Vodňanská, která v knize publikuje i jeho dopisy, které ji poslal. Na serveru lidovky.cz vyšel článek Petra Zídka o této knize, ze kterého cituji:

Z jakési podivné letargie Havla neprobudí ani těhotenství jeho milenky. Za nejrozumnější řešení považuje interrupci, jít před potratovou komisi se svou přítelkyní však nemůže, protože mu zrovna v ten den přivezou na Hrádeček „fůru trámů“ a odvezou pohovky k čalouníkovi. V závěru dopisu Vodňanskou „povzbuzuje“ větami „Nejsi ani první, ani poslední!“ a „Ber to sportovně!“.

Úžasné. Namísto Morálního Vzoru tu máme macho zmrdíka, který posílá milenku na potrat s povzbuzením BER TO SPORTOVNĚ! Naštěstí pro většinu lidí už žvanil a užaslý objevitel blbé nálady Havel dávno žádným vzorem není.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Úvodní příspěvek

OK, začínáme – toto je web překladatele, kterému je momentálně 52 let, čili to má skoro už za pár, ale zatím se mu nechce, páč je to tu vcelku fajn.

Co přesně všechno tu bude, zatím nevím, a nebude to tu přibývat moc často, protože jsem hodně vytížen jinými neodkladnými záležitostmi, ze kterých na rozdíl od tohoto webu plynou nějaké ty peníze.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář